Recenze: Anthropoid

Anthropoid (2016) by se dal dost dobře rozdělit na dva filmy - před atentátem a po něm. Co mu předchází? Kulometný sled epizod s roztřesenou kamerou, dramatickou hudbou a odtažitými herci. Kubiš (Jamie Dornan) s Gabčíkem (Cillian Murphy) seskočí kdesi v lese, Kubiš se poraní, špatně zahrabou padáky, jsou odhaleni konfidentem gestapa, kterého zastřelí, vezmou si jeho vůz... A najednou jsou v Praze!

Vážně se takhle chovali špičkově vycvičení muži, kteří museli počítat, že jdou na jistou smrt? Takových zkratek a podivností, nad nimiž zakroutí hlavou nejen historický badatel, je ve filmu víc.

Gabčík a Kubiš se skryjí u Marie Moravcové (Alena Mihulová), Gabčík se sblíží s její služkou Marií (Charlotte Le Bon) a dokonce se s ní zasnoubí! Gabčík s Kubišem docházejí do konspiračních bytů a kaváren, aby se svými druhy-výsadkáři a za podpory šéfa tuzemského odboje Zelenky-Hajského (Toby Jones) zosnovali atentát.

Často se mluví a když se mají vyjevit charaktery osobností nebo city mezi nimi, zachraňuje to hudba. A vychází najevo, že Cillian Murphy je větší herec než Jamie Dornan, který se dokáže tak leda uculit a získat si srdce služky Marie. Vysvětluje se - hlavně kvůli publiku, co o atentátu téměř nic neví. Ale celé to působí jako flašinet, který se musí bez emocí odehrát. Našince pobaví tak leda facka, kterou uštědří Aňa Geislerová (Lenka Fafková, kamarádka Marie) Murphymu, když se ocitnou uprostřed esesáckých oslav nového roku. Nebo volba, aby všechni herci (vyjma některých Němců) mluvili anglicky.

Režisér, scenárista a kameraman Ellis se vyžívá hlavně v akčních scénách. Atentát na Heydricha se ve skutečnosti seběhl mnohem rychleji. Halucinující sekvence, které sledují následující dění, přehazují výhybku a roztáčejí německou válečnou mašinerii-mstu na plné obrátky. Čurdovo udání, výslechy v Petschkově paláci, polykání tablet s kyanidem probíhají v nervním tempu a člověka skoro nenechají vydechnout. Když se sedm atentátníků obrní v kostele sv. Cyrila a Metoděje, zdá se, že dojde i na nějakou tu psychologii, smíření se smrtí a bohem. Jenže jede to stále v kolovrátkovém tempu plném střeliva, výbušnin a smrtících tablet.

Určitě jde o lepší snímek než jakým byly patetické Lidice (2011). V rámci psychologie postav, složitosti volby a originálního zpracování ale vede o dost komornější Protektor (2009). Anthropoid se tváří jako válečný velkofilm, ale chybí mu propracovanější charaktery postav (k tělu si je nepustíte) a kvalitnější výprava. Citát z Shakespeara, sfouknutá svíce nebo duch milované ženy to nezachrání. I když tyto symboly nepůsobí v rámci filmu tak pateticky jako v recenzi. Škoda, že neměli tvůrci alespoň desetinovou odvahu jako Gabčík s Kubišem. V řadě faktů a epizod totiž stejně z piety nekopírují historii. Mohl z toho být snímek s delší životností.

Hodnocení: 55%